Červenec 2008

Interview s Katie

31. července 2008 v 15:30 | kiMi |  Interviews
Někdy ve vašem životě, máte štěstí...a někdy získáte jackpot. Když jsme dostali možnost si promluvit s německou kapelou Tokio Hotel podruhé v tomto roce, věděli jsme, že jsme měli štěstí - a nemluvíme o závinový možnosti. Vidíte, tohle je kapela, která vzala Evropu jako bouře. Po jejich koncertu v Londýně, se vrátili zpátky, aby zde propagovali jejich debutové anglické album "Scream", které vyjde 27.srpna...
Oči beroucí vystoupení, impresivní album a zástupy fanoušků, budoucnost pro sedmnáctiletá dvojčata Billa a Toma a jejich spolukapelníky Georga a Gustava, je větší než si Tom myslí.
Po tom, co jsme fanoušky požádali o poslání otázek, obdrželi jsme kolem šesti stovek takových vzkazů s otázkami. Bohužel jsme na kluky neměli týden, ale Katie Spain a Rhiannon Howe vybrali pár těch nejlepších. Kluci se rádi zúčastnili. Tady kluci mluví o královně, piercingách, svých plánech do budoucnosti a dívkách.
Katie: Nyní, nejdříve ze všeho, když jsme spolu naposled mluvili, řekli jste mi, abych se nějakého anglického muže zeptala "Feed My Pony". Zkusila jsem to a zdá se, že ten angličan mi nerozuměl, takže ještě nemáme úplně jasno v těhle věcech. Ale chci vědět, kde jste byli od vaší poslední návštěvy?
Bill: Oh bože, to je těžké říct. Protože se stěhujeme z jednoho místa na druhé. A je tu kolem nás tolik věcí, že si těžko vzpomínám na to, co se stalo včera. Ale...um....hodně. Myslím, že jsme dělali vystoupení a strávili jsme hodně času v nahrávacím studiu. Pracujeme pilně na našem materiálu. Dělali jsme hodně interview přes celou Evropu, kde v tuhle chvíli vydali něco našeho, takže jsme všechny ty země chtěli navštívit. Takže v tuhle chvíli cestujeme po Evropě dost.
Katie: Kdy tu bude anglické turné?
Tom: Ještě není nic naplánované. Ale rozhodně zde chceme vystupovat.
Katie: Kdyby vás královna pozvala na čas a koláčky, co byste jí řekli?
Georg: Samozřejmě. Čaj a koláčky je vždycky milé.
Bill: Co bych řekl?!
Tom: Já bych řekl: Samozřejmě, taky bych se nastěhoval do vašeho paláce...
Katie: Co si přejete, aby se vás na to zeptal reportér?
Tom: Co znamená "Feed my Pony"?
Katie: Co se vám nejvíc líbilo na New Yorku?
Bill: NYC se mi opravdu líbilo. Všechno tam bylo hezký. Nevím, co se mi líbilo nejvíc...pravděpodobně, že všude seženete taxi.
Tom: To je dobrá věc.
Bill: Je to opravdu odpočinkový, jenom tak jít po ulici, zvednout ruku a taxi hned zastaví. To bylo pro mě něco naprosto nového a fascinujícího. Ale samozřejmě, že celé město je zajímavé, všechny ty budovy a tak.
Tom: Nikdy se tam člověk nemůže nudit.
Katie: A rozumíte New Yorkskému akcentu? Může být těžký.
Bill: Bylo to opravdu OK. No, někteří taxi řidiči mlely, ale bylo to okay.
Katie: Měli jste nějaký divný zážitek na nějakém vašem turné?
Bill: Hodně, ale vždycky zapomenu. No, Georg dělá něco divného každý den.
Georg: Měli jsme vystoupení ve Francii a měli jsme opravdu divný hotel. Jako starý hrad. Neměli jsme tam žádnou tekoucí vodu, žádnou televizi, žádný internet, nic. Seděli jsme tam před požárním přístrojem a hráli karty. Byli jsme odříznutí od světa. V našem vlastním hradu...jako ve středověku.
Tom: Nelíbilo se nám to.
Bill: Ale bylo to legrační.
Tom: Pil se moc alkoholu a hrál karty.
Georg: Co? Co jsi dělal?
Katie: Brzy budou velké narozeniny a fanoušci se vás ptají, co chcete. Tohle je pro vás velká šance dostat sporťák.
Bill: Nechci si požádat o auto...ale rád bych jedno měl. Moje přání se naprosto za ty dva roky změnily. Chtěli jsem tolik materiálních věcí. Ale to se hodně změnilo. Nyní je pro nás důležité vidět naše přátele a naši rodinu. To proto si nic víc nepřeji. Jenom vidět moji rodinu a přátele a mít společně velkou párty. Vidíme je všechny tak zřídka, takže je to velmi důležitá věc, je vidět. A co dalšího. Miluji překvapení, takže doufám, že mě někdo překvapí.
Katie: Bez alkoholu?
Bill: Ne, nikdy nepiju alkohol.
Rhiannon: Samozřejmě, není to legální.
Tom: Je to legální v Německu. Máme dovoleno pít víno, pivo, šumivé víno a tak.
Rhiannon: Ale tady ne?
Tom: Tady nepijeme. Jedeme se do Německa napít a potom se okamžitě vracíme, až se napijeme.
Katie: Myslíte na všechno.
FAN OTÁZKY:
Katie: Slyšela jsem, že nějaké dívky září na vašich představeních?
Všichni: Ano, ano!
Tom: Yeah, některé. Hlavně ty na mé straně. Nikdy se při vystoupeních nenudím, vždycky se mám na co dívat!
Katie: Takže Bille, víme, že si lakuješ svoje nehty, ale lakuješ si taky nehty na nohách?
Bill: Moje co? Oh, ne, ne, ne, oh bože ne...no...
Georg: Jen je někdy kouše.
Bill: Ne, nelakuji si je. Jenom nehty na rukách.
Rhiannon: Georgu, Tom si z tebe vždycky při interview dělá legraci, je na tebe zlý a dělá si z tebe legraci.
Tom: Cože?
Georg: Cože? To je správný.
Katie: Rád bys nějakou pomstu?
Georg: Tohle se nedá dělat při interview, protože Tom reaguje trochu divně.
Tom: Ano, reaguji naprosto senzitivně... Ne...věc je taková, že nevim, co říct. Protože vzali moje slova a kdybych to řekl, tak by to bylo nudné, protože to řekli už přede mnou.
(Pozn. překladatele: Tři z nás, dva dobří němčináři a jedna německá osoba, se snažili zjistit, o co Tomovi jde. Nemáme tušení.)
Katie: Je těžké políbit dívku, když má ve rtech piercing?
Tom: Ne, rozhodně ne. Je to normální, včetně líbajících dívek tam dole.
Katie: Přemýšlím, že si taky jeden dám. Bolí to?
Georg: Jak ho dostanete.
Tom: Nyní si nic neuvědomuji. Když to ale bylo nové, těžko jsem jedl. Hrozně to bolelo, ale teď to není problém. Mohlo by to pro holku být složité, kdyby měla piercing na stejném místě, protože bychom se mohli zachytit - ale to se ještě nestalo.
Katie: Jakou věc jste vždycky chtěli jeden druhému říct?
Georg: Normálně si jasně říkáme vše, co chceme tomu dalšímu říct.
Bill: Jsme spolu dvacet čtyři hodin denně, takže jim říkám všechno.
Tom: Rozhodlo se, že jsem pěkně přímý, takže ano, vždycky si říkáme věci zpříma.
Bill: Jsme "přímý" k lidem mezi námi.
Georg: Ale musíte být velmi opatrní, protože Gustav je trochu ukecaný.
Katie: Máte nějaké plány na Austrálii, můj domov?
Bill: Ještě tu nejsou žádné plány. Jak jsem řekl, děláme všechno krok za krokem. No, datumy pro Evropu jsou trochu namixované...
Tom: Doufáme, myslím tím, že jsme vždycky chtěli se podívat do Japonska. Musíme ho vidět. Ale chceme všude. A i když se to stane až nám bude šedesát, ale stane se to.
Bill: Ale v tuhle chvíli se soustřeďujeme na Anglii. Chceme vidět, co tady je a chceme tu hrát koncerty, i když nic není naplánované, ale chceme...krok za krokem.
Rhiannon: Takže, Londýnské vystoupení bylo úžasné, ale všichni jste zůstali oblečení! Včetně Gustava! Byli jsme tak zklamaní!
Bill: Musíme říct, že jsme dali Georgovi a Gustavovi radu se nesvlíkat.
Georg: Bylo to, aby ti dva nežárlili.
Tom: Řekl jsem to Georgovi. Řekl jsem: "Nesundávej si triko, protože potom jedna nebo dvě holky budou chtít jít s tebou do tvého hotelového pokoje, kde tě uvidí poprvé nahého. Protože kdyby to udělal na podiu, nikdo by s nám nešel.
Georg: Sundáváme si oblečení, jenom když holky září...naprosto.
Tom: Bez výjimek.
Katie: Naposled, mi hodně lidí napsalo, že by chtěli celou show Tokio Hotel. A měli ji. Takže děláme celou show s Tokio Hotel. Chtěli jsme vědět, jestli si chcete poručit píseň?
Bill: Vybrat píseň?
Všichni: Uhm...
Bill: Beru "Fix you" od Coldplay.
Tom: Já "Glamorous" od Fergie.
Gustav: To je hrozný.
Gustav: Já "Everlong" od FooFighters.
Georg: Uhm....."Stop Crying Your Heart Out" od Oasis
A s tím se tahle čtyřka zvedá a jde do další místnosti na další interview. Vzhledem k dlouhým letům a hektickým plánům, jejich nadšení (a vzhled) to nijak neovlinilo. Shromáždili jsme se po interview v hotelovém baru a všimli si kluků o něco později, když šli do restaurace na jídlo. Naštěstí, se zdáli nevyrušeni, ale Rhiannon a já jsme se shodli - není to dlouho, kdy tyhle německé tváře, budou v anglické hudební scéně zapsané (a v srdcích mladých dam taky). Hodně štěstí.
přeložila Evelyn pro http://kaulitz-twins-4ever.blog.cz

Gustavove meniny :P

31. července 2008 v 8:12 | NikA |  Gustav - about
Podobne ako u Georga, tak aj u Gustava vám napíšem dátumy jeho menín ... opäť v Nemecku, lebo na Slovensku oslavuje už za pár dní (2.8.)
10. marecGustav (1.)
15. septemberGustav (2.)

Georgové meniny

30. července 2008 v 19:55 | NikA |  Georg - about
Tááákže už podľa názvu článku tušíte, že o čo pôjde ... tu máte dátum, kedy Georg oslavuje meniny (samozrejme v Nemecku - u nas oslavuje na Juraja - aké typické slovenské meno, že???) ...
Len mi príde celkom divné, že som našla 4 dátumy a dokonca dva sú v jednom mesiaci :D ... alebo že by Georg oslavoval až 4x ročne??? Vlastne je to možné, veď to je Hugo teda Georg Boss ;))
27.januárGeorg (1.)
23. aprílGeorg (2.)
7. októberGeorg (3.)
28. októberGeorg (4.)

Pred hotelom

30. července 2008 v 17:10 | kiMi |  Band - photo
Photobucket Photobucket Photobucket

Vítajte v "Tokio" Hotel

30. července 2008 v 14:20 | kiMi |  Interviews
Co kdyby opravdu existoval Tokio Hotel a vedli by ho Bill, Tom, Gustav a Georg? Kdo by měl práci vždycky přátelského recepčního, kdo by vařil v kuchyni a kdo by byl nejlepší uklízeč? Čtyři kluci z Tokio Hotel v interview o práci....
Recepční
Georg: Nejsem na volání.
Bill: Já volám dost, ale nikdy ne tak, jako mluví recepční. Kromě toho, ta práce mě vůbec nezajímá. Jenom sedět na zadku celý den, bleh.
Gustav: Oh, já bych to mohl dělat. Myslím, že je velmi relaxující celý den zvedat telefon. A mezitím můžu volat své rodině a přátelům zdarma.
Tom: Já bych to taky mohl dělat, ale ani mě to moc nezajímá. Zdá se to jako velmi nudná profese. Nemáte něco jiného?
Recepční je vždycky milý a zdvořilý. Který z vás je takový vždycky k fanouškům?
Gustav: My všichni jsme velmi milý k fanouškům.
Bill: Vždycky jsme velmi milý k našim fanouškům, i k těm vlezlým. Někdy to shledávám opravdu těžkým, ale stále to zvládám.
Tom: Takže výsledek je takový, že Gustav je ten správný pro práci recepčního v Tokio Hotel.
Najatý na recepčního: Gustav
________________
Obsluhující výtahu
Kdo z vás je veselý a dost trpělivý, aby mohl pracovat jako obsluhující ve výtahu?
Bill: Myslím, že z nás všech jsem ten nejkomunikativnější. Vždycky mluvím, můžu mít dobrou nebo hloupou konverzaci s každým a jsem vždycky usměvavý. Myslím, že tohle je pro mě dobrá práce.
Georg: Je takový účes vůbec povolen?
Bill: To neuvidí. Pravděpodobně dostanu jednu z těch šílených červených čepiček, haha!
Najatý jako obsluhující výtahu: Bill
__________________
Šéfkuchař a pokojový servis
Bill: Nemyslím, že je vůbec dobrý nápad mít pokojový servis. To akorát Tokio Hotel zničí. Je tu velká šance, že budeme všechno jíst sami. I když, je tu jedna výjimka...
Georg: Proč se každý dívá na mě? Když si poručím pokojový servis v hotelu, tak to poručím pro nás všechny. Většinou máme těstoviny nebo hranolky.
Bill: Miluji fastfood, ale někdy už je mi z toho taky zle. To jsem potom rád, že jsem doma, takže si můžu uvařit normální jídlo. Umím velmi dobře vařit, ale můj bratr taky.
Tom: Ano, vy prostě musíte milovat moje těstoviny.
Bill: To je pravda...A Gustav a Georg minule taky vařili.
Gustav: Nemůže to být sdílená práce? Společně bychom byli dobrý tým.
Georg: Ano, pojďme to tak udělat! A potom v noci můžete mít nádobí!
Bill: Protože Tom ještě nemá oficiální v Tokio Hotel žádnou práci, myslím, že by byl dobrým šéfkuchařem a pokojovým servisem. A tipy, které dostanete, musíte sdílet, správně?
Tom: Ok, ok. Ale Gustav musí dělat nádobí.
Najatý jako šéfkuchař a pokojový servis: Tom
_______________________
Šéf technické služby
Tom: Nemůže mít Gustav dvě práce? On je z nás ten nejvíc na techniku.
Bill: Opravdu opraví cokoli.
Gustav: To je pravda, vždycky jsem miloval techniku. Vždycky rád rozeberu nějaké věci a podívám se jak fungují. Jsem velmi zručný na tyhle věci, od TV po počítače.
Georg: Správně, opravil můj laptop a Billův iPod.
Gustav: Ano, ale s tím iPodem, tam jsem jenom přecvaknul knoflík, protože Bill zapomněl, že si svůj iPod jenom zamknul. Nemusíte být technik, abyste tohle zvládli.
Bill: Ale stále jsi ten pravý na to, to není pochyb. Gustav je šéf technické služby.
Najatý jako šéf technické služby: Gustav
_____________________
Uklízeč
Gustav: Jsem šťastný, že už jsem recepční, haha!
Tom: Nechci mít nic společného s vysavačem. Nejsem takový uklízecí typ. Řeknu vám: Myslím, že trocha odpadu je útulná.
Georg: Jsem trochu na čistotu v divném směru. Nemůžu říct, že nikdo není špindíra, ale kdyby jo, Tom. Když někdo udělá nepořádek, tak já to uklidím. Ale co udělám sám, neuklidím. Na druhou stranu, rád všechno mám zorganizované. Když něco překáží, dám to stranou.
Bill: Někdy mě to přivádí k šílenství. Jsem taky na čistotu, ale ne tak extrémně jako Georg. Kromě uklízeče by taky mohl dobře dělat služku, hahaha!
Najatý jako uklízeč: Georg
přeložila Evelyn pro http://kaulitz-twins-4ever.blog.cz

UK Street Team interview

29. července 2008 v 10:30 | kiMi |  Interviews
Kluci si vybírali z tarotových karet, na přední straně podle které vybírali byli obrázky jich samotných a na druhé straně byli otázky....jde se na to!
Bill: Boxerky nebo Slipy? No, nosím něco jako boxerky, ale jsou úzkého střihu a rozhodně nemám rád, když je to volné.
Georg: Yeah, ani já.
Tom: Oh, já to mám rád volné.
Bill: Ok, takže Gustav a já to rádi nemáme
Tom: Oh a věř mi, je tu toho na volnost hodně...
Georg: No nemůže se to jenom tak kývat, protože pro nás, to je fanfára nahoru.
Tom: Jo, ale tobě nic dělat fanfáru nemůže.
Bill: No, to by stačilo. Nosím úzké boxerky.
Gustav: Boxerky.
Georg: Úzké boxerky.
Tom: Boxerky.
Bill: Co očekáváte od perfektního rande?
Tom: To je má otázka.
Bill: Vydrž, vydrž, kde je ta, kterou jsem právě měl, ta s hvězdou?
Tom: Je tamhle.
Bill: Oh, ok, musím ji na chvíli dát stranou.
Tom: Jaká byla otázka?
Co očekáváš od perfektního rande?
Georg/Tom: Šťastný konec.
Bill: No...opravdu nevim....protože jsem nikdy neměl pořádné rande. Vždycky to bylo jako setkání s přáteli a tam byla ta holka taky a tak se prostě stalo že ta holky a vy jste se začali líbat. Ale mít rande s večeří a svíčkami a že sedíte naproti sobě...To jsem nikdy neměl, ale rád bych. Myslím, že je to opravdu pěkný, protože jsem docela romantický, ale zatím se mi to nestalo.
Zatímco překladatelky překládá, tak je slyšet Billa: "Dělej to jednu po druhé. Nedávej to zpátky. Tome!!!! Tom: Ok, na tohle nemám odpověď.
Tom: Co je nejlepší na kecání?
Bill: Nikdy jsem nekecal při mluvení s holkou, to je moc staromódní.
Tom: Cool věc je, že jde holce kecat, aniž bych to potřeboval. To funguje u mě, ale ne u ostatních.
Bill: No prostě jenom tak nepřijdete k holce a řeknete "Hey zlatíčko, jak se máš" To je pitomý! Prostě začnete mluvit. Ale kecání je vždycky ubohé, ať říkáte cokoli.
Bill: Ok, jednu vyberu. Zatímco jsi stylová ikona, myslel jsi někdy na navrhování vlastních věcí? Věděl jsem, proč jsem vybral tuhle. To kvůli mým pruhovaným kalhotům. Ano. Zvykl jsem si navrhovat vlastní oblečení.
Tom: Myslím, že tohle by se taky mělo přeložit.
Bill: Yeah, zvykl jsem si měnit design triček a stále to dělám. Jenom měním design věcí, které koupím. A opravdu si to užívám a umím si představit, že bych to nějak dělal. Navrhovat nějaké věci, opravdu bych si to užíval. A jedna věc, která mě opravdu otravuje a štve, je že tu je samé oblečení pro ženy než pro muže. A můžete si představit, že první věc, kterou bych navrhnul, by byla kolekce pro muže. Protože je prostě to na nic, když muži nemůžou nic najít. Když jdete do ochoďáku, přísahám, že vždycky narazíte na dvě patra plná ženského a dívčího oblečení a je tu jenom jeden roh pro muže, se třemi tričky. Takže yeah, umím si představit, že to dělám.
Překladatelka začne překládat a Bill ji vyruší: "Nezapomeňte zmínit tu stylovou ikonu"
Georg: Georgu máš velmi drzý úsměv. Nedostal tě už někdy do problémů?
Tom: To jsou samé trable. Když se takhle usměje na holku, můžete si být jistí, že dostane facku.
Bill: Yeah, má tak drzý úsměv, že ho někdy chcete prostě udeřit. Taky jsem si toho všimnul. Takže je dobře, že tahle otázka přišla.
Tom: Sundáváš si svoji čepici nebo ji nosíš i do postele? No, první věc, kterou ráno udělám je, že si udělám culík a nasadím si čepici. Ale rozhodně spím bez ní, protože si myslím, že bych s ní nebyl schopen spát. Hmmmmm? Myslel jsem nejdřív že tahle otázka je kolik vlastním čepic.
Bill: Další otázka...Chcete vydat svoji muziku ve státech? No, děláme to v tuhle chvíli krok za krokem. Ale umíme si to rozhodně představit. Už jsme v Americe byli, ale jenom soukromě, abychom ji viděli. A opravdu se nám tam dost líbilo. Ale v tuhle chvíli si to tak představit ani neumíme, protože je už úžasné, že můžeme být tady v Anglii a hrát tu naši muziku. To proto se soustředíme tolik na Evropu včetně Anglie a snažíme se tady dát to nejlepší. Ale rádi bychom hráli ve státech. Ale ještě nejsou žádné plány.
Tom: Co nejtrapnějšího se vám kdy stalo na podiu? No, nejtrapnější věcí na podiu je už to, že je tam Georg.
Georg: Yeah, věděl jsem, že tohle přijde.
Tom: Věděl jsi, že to bude něco o tobě, ale nevěděl jsi ten vtip.
Georg: Na kolika obrázkách ukazujete na foťák? Inspirovali jste se Spice Girls?
Hysterický smích
Bill: No, musím říct, že jsem byl ten, který s tím trendem přišel. Začal jsem s tím, protože musím říct, že fotografové jsou trochu hrubí na červeným koberci.
Tom: Velmi hrubí.
Bill: Nemůžete to vidět vždycky, ale někdy vám řeknou opravdu hrubé věci. A přišel jsem, velmi rychle, na to, že jsou velmi snadno ochotní. Zvykli si říkat "Dělej něco, dělej něco" a já jsem přemýšlel co se vlastně dá dělat na fotce? Takže jsem přišel s tím, prostě držet ruku vpředu a každý je milý a všichni musí mít fotku. Funguje to už dva roky.
Tom: Yeah, teď právě ukážeme našima rukama na obrázky a doděláme je a můžeme odejít.
Bill: Georgu jak často jsi bez práce? Tuhle otázku miluji.
Tom: Já taky.
Bill: Jak můžete vidět, není vůbec bez práce.
Georg: Ne moc kvůli base. Rád bych častěji. Ale nemám na to čas.
Tom: No jedna věc se kterou rozhodně vůbec nepracuje je jeho penis. To můžete rozhodně říct.
Vybírají další otázku - Bill: "To není pro mě."
Bill: Kdo opravdu získá všechny holky?
Georg: No to je jednoduché, ten kdo je na obrázku.
Bill: Neřekl bych, že Tom chytne všechny, ale rozhodně ne ani Georg.
Georg: Bille, víme, že jsi lakuješ nehty na rukách, ale lakuješ si taky na nohách?
Bill: Divný, měl jsem tu otázku i včera, ale nikdy se mě na to nikdo předtím neptal. No, ne. Ale jedna věc, proč to ani navíc nedělám je ta, muž v sandálech. Takže, ne nelakuji.
Bill: Když zpíváš píseň v angličtině, stalo se ti už někdy, že si přeskočil na němčinu? Ne, zaprvé si snad pamatuji věci a je to vždycky, že když jsem jednou tu píseň zpíval, pak už si ji dobře pamatuji. To znamená, že jsem si zrovna přečetl text a můžu to zazpívat. Musím ale taky uznat, že to bylo těžší s anglickými texty, protože v mysli mám dvě verze těch písní. A jen jednou jsme dělali kompletní set v angličtině. Takže to neděláme tak často a předtím se to nestalo. Ale umím si představit do budoucnosti, že když budeme mít show v Německu a další den třeba v Anglii, že se může náhodou stát, že začnu zpívat německy, protože si nevzpomenu na anglické texty. To se může stát.
Tom: Tome, kdyby jsi nehrál nějakou píseň TH, co by si teda zahrál? No, když hraju pro sebe....abych byl upřímný, tolik to zase není. Ale když mám čas hrát pro sebe, tak hraju zřídka. Prostě hraju to, co přijde a tak i přichází někdy nové nápady na písničky. Nehraji písničky od někoho jiného, jenom vlastní věci.
Bill: Co vás dneska rozesmálo? Dneska? Georg! Vždycky Georg.
Georg: Nejenom jednu věc.
Tom: Georg. Je to vždycky Georg. Většinou já, trápím Georga a dělám si z něj legraci. Ale dá se říct, že Georg je opravdu nemehlo. Vždycky naráží do zdí, když se nedívá a to vás prostě rozesměje.
Bill: Kdo je ten, co nejvíc mluví? Řekl bych, že já a Tom.
Georg: Ale většinou jste taky v popředí.
Bill: Yeah já mluvím hodně, ale hlavně, všichni hodně diskutujeme, ale kdybyste chtěli jmenovat toho na prvním, byl bych to já.
Georg k ostatním: Vem tu s knihou
Georg: Jakou poslední knihu jste četli? Rozhodně Playboy. Yeah, yeah můžu říct rozhodně za sebe, že je to svatý text.
Bill: Poslední, co jsem četl a taky jediná kniha, kterou jsem četla je Neny autobiografie. Jmenuje se "Willst du mit mir gehen?". Je to jediná kniha, kterou jsem přečetl podle vlastní vůle, kromě knih, které jsem četl ve škole. Nemáme moc rádi knihy
Tom: Proč si vždycky děláte legraci z Georga? Proč si děláme legraci z Georga? To je jenom přirozený vývoj, protože je to hrozný nemehlo.
Georg: Kvůli nudě.
Tom: A dělá prostě hodně hrozných věcí. Kdy se to chystáš vrátit?
Georg: Vždycky když nikdo není kolem, protože když je někdo s námi, tak začnete brečet.
Bill: Ok vyberu náhodně. Gustave, byli jsme velmi nadchnutí obrázky, které jsi udělal. Jak ti bylo, když se otiskly v Bravu?
Tom: Yeah, byl jsem nadšen.
Bill: Tyhle nebo které?
Gustav: Nevim.
Překladatelka: Dal jsi je Bravu?
Gustav: Nevim.
Tom: Ah, myslím, že mluví o osobních. Ty, které jsme zveřejnily online. Ty, které jsme poslaly z Paříže.
Překladatelka: Byli v Bravu?
Tom: Naah. Oh yeah pár z nich.
Bill: Z New Yorku.
Tom: Myslím, že mluví o těch, které vzal Gustav osobně.
Gustav: Ah, ok. Jaký to bylo? Ok focení je jednoduše ukecané, docela jednoduché. Ale vyfotit dobré obrázky je už jiná věc.
Tom: No jsem to hlavně já, který zabírá ty dobré.
Georg: Obyčejné štěstí.
om: Jaký byl nejbizardnější návrh od fotografa?
Bill: Oh, jsem si jistý, že si na jeden vzpomenu, jenom chvilku...
Tom: Chtěli jsme...
Bill: Naaah, nemůžeme tu zmiňovat jména.
Tom: Ne, to neděláme, ale snažím se vzpomenouot. Co bylo opravdu legrační, co nám navrhli?
Georg: Hmmm???
Bill: Jsem si jistý, že se mě zeptali na divné věci, ale neumím si vzpomenout, co mě opravdu rozesmálo. Oh ano, můžeme říct příběh. Někdo nám řekl, ať si seženeme nějaké bankovní údaje a potom...
Tom: ... a potom si sundáme oblečení a budeme ty údaje držet před našimi penisy!
Překladatelka: Ne!
Tom: Yeah jasně.
Bill: Věc je taková, že jsme neměli účet, proto jsme to neudělali.
Tom: Museli byste mít alespoň 50 000 údajů, aby to mohlo být přede mnou.
Bill: A co je tohle? Znám hodně lidí, kteří byli ovlivněni vaší muzikou, mají pocit, že jste zachránili jejich život nějak. Shledáváte těžkým žít s takovou zodpovědností? No, myslím, že nikdo nemá perfektní život a je to jenom velká pomluva, že tu je někdo kdo ho má. To prostě neexistuje. Ale jsme opravdu šťastní, že můžeme ovlivnit lidi naší muzikou a že jim můžeme přivést štěstí a zajistit jim, že se cítí lépe. Je to pěkná pozice a nedáváme na sebe velký tlak, jenom si užíváme faktu. Proto si užíváme dělání muziky, protože je to o předání tvých emocí a dotýká se to lidských srdcí. A když to slyšíte, že jste toho schopni, tak vám to dává kuráž v tom pokračovat.
Tom: Musíme odpovědět na všechny otázky?
Překladatelka: Jenom pokračujte. Ještě tak tři.
Tom: Co vás rozbrečí? No, začnu brečet když se mi můj nejlepší kamarád a Bill začnou smát. Tihle hlavní lidé.
Bill: A samozřejmě věci, které se dotknou vašeho srdce a rozesmutní vás. Myslím, že je to samý pro každého. Samozřejmě, že nejdůležitější věcí je pro mě má rodina a mí přátelé. A kromě toho, mám hrozně velké srdce pro psi a opravdu miluji psi.
Georg: My všichni.
Bill: Všichni vlastníme psi a znamenají pro nás hodně a jsou členy naší rodiny a kdyby se jim něco stalo, pak bychom byli extrémně naštvaní a začali bychom brečet.
Gustav: Který koncert, na kterém jste byli, byl nejlepší? Můj oblíbený byl Metallicy a to 06.06.2006 v Berlíně.
Bill: Nemůžeme opravdu říct ten nejlepší, ale možná ten poslední. Protože každý interpret má pokaždé jinou show. Viděl jsem "pop produkci" k "rock produkci" k "žádné produkci". Proto je těžké vybrat ten nejlepší. Ale poslední, který jsem viděli, všichni spolu, byla Pink a to bylo opravdu dobrý.
Tom: Kdybyste vládli světu, které právo byste dali jako první a kde byste si postavili palác?
Bill: Zopakuj to, zopakuj to. Musím si to znova poslechnout.
Georg: Palác by byl na Maledivách.
Bill: Zvolil bych jiný korálový útes, i když by to bylo jenom velké. Získat nějaký písek a mít velký ostrov a postavit palác.
Tom: A první právo b bylo...že v okolí 5000 kilometrů, musí každá žena být nahá.
Georg: Všechny.
Tom: Jaké je mínění života?
Bill: Mínění života...
Tom: ... to je na každém. Ale říct to obecně...hlavně být šťastný. A dělat si, cokoli chcete, abyste se udrželi šťastnými.
přeložila Evelyn pro http://kaulitz-twins-4ever.blog.cz
[boli tam ešte obrázky, ale nechclo sa mi ich sem dávať :D]

15 otázok na Georga

28. července 2008 v 11:50 | kiMi |  Interviews
Máš nějaké přezdívky pro ostatní z kapely?
Ne, ani ne...jedině tak "Gusti"...to ho opravdu štve!
Jsou tu chvíle ve tvém životě, ve kterých toužíš po normálním životě? Jestli jo, jaké to jsou chvíle? Například, ztráta soukromého života.
Ve chvílích, když žiju život, o kterém jsem vždy žil, jsou zřídka chvíle, když toužím po jiném životě. Ale někdy to je opravdu těžké, když potkám nové lidi. Nikdy si nemůžete být jistí, jestli se o vás zajímají jako o osobu nebo jestli jenom shledávají cool s vámi mluvit, protože patříte do Tokio Hotel. Ale mezitím, můžu říct, kdo to myslí vážně a kdo ne...
Rozumíš většinou dívkách, které začnou brečet, když jsi před nimi? Jak si to vysvětluješ?
No...doufám, že brečí z radosti... ;-) Myslím, že v tu chvíli se u vás objeví všechny ty pocity. Ale neumím říct proč.
Čím by ses stal, kdyby si nikdy neudělal takový průlom?
Chtěl jsem být zubařem. Proto jsem ji začal studovat a potom přestal, protože jsem se soustředil na psychologii. Stále shledávám psychologii zajímavou.
Jak si pojmenoval svoji želvu?
Ten malý chlapík se jmenoval "Schildi". Nebylo to zrovna brilantní jméno, ale myslel jsem si, že je roztomilé!!!
Nemyslíš si někdy, že je hloupé pořád stát v pozadí? (Zřídka mluvíš v interview)
Tak to bylo od začátku. Dokonce dřív, když jsme dávali interview malým časopisům. Bill a Tom byli ti, kteří mluvili a mluvili většinu toho času. Nejsem tak ukecaný, ale když něco řeknu, potom...;-)
Je tu něco, co se ti na ostatních nelíbí (Bill, Tom a Gustav)?
Gustav je někdy hloupý...Bill je trochu sobecký a Tom...Tom je jenom Tomem... ;-)
Udeřil bys někdy nejradši Toma, když si z tebe dělá legraci? Neotravuje tě to trochu?
Otravovat mě...ani náhodou! Vždycky tomu tak bylo, ale můžete si být jistí, že někdy dostane, co si zaslouží, čas od času... ;-)
Co bys rád znova udělal, ale v tuhle chvíli nemůžeš?
Jsem naprostý kino fanoušek...To bych nejradši dělal častěji!
Líbil se ti New York? Měl jsi čas se podívat po městě? Poznal tě tam někdo?
New York je skvělé město a naštěstí jsme měli dost času se po něm podívat. Ale nemohl bych tam žít, je tam neuvěřitelný hluk a špína.
Kdyby jsi zůstal uvězněný ve výtahu a vypadá to, že nebude žádná záchrana po několik hodin, koho z kluků z Tokio Hotel bys rád měl po svém boku a proč?
Myslím, že nejlepší by byl Gustav. Dostal by nás odtamtud dřív než nějaký opravář!
Jste vždycky nazváni "Teen Kapela", ale tobě už je dvacet. Neštve tě to?
O to se nezajímám...
Proč jsi nebyl přijat do armády?
Lékařské důvody ;-). Ale hlavní důvod zůstane mým tajemstvím...
Kterého vtipálka z kapely shledáváš nejzábavnějším a nejvíc jdoucím na nervy?
Nejvíc jdoucí na nervy je fakt, že Gustav je tak hloupý...A nejzábavnější je fakt, že Tom má pořád nějaké hloupé řeči na všechno...
Co by bylo vítáno, aby udělalo tvůj život víc krásnějším?
Bylo by skvělé, kdybychom se mohli teleportovat. Žádné další ježdění a létání po několik hodin - to by bylo nejvíc cool!
přeložila Evelyn pro http://kaulitz-twins-4ever.blog.cz
[nwm, ale zdajú sa mi to nejaké...ehm trošku čudné odpovede....niektoré mi ani nepripadajú, že to naozaj Georg povedal. No čo už :))]

Georgov nový letný vzhľad

27. července 2008 v 18:15 | kiMi |  Interviews
Novinky od Tokio Hotel! Na schůzce s Bravem překvapil Georg s novým čerstvým vzhledem - a kapela se zprávou pro fanoušky!
Malé překvapení od Georga z Tokio Hotel přišlo na schůzce s Bravem. Jeho legendární vlasy jsou zkrácené! V exklusivním interview vysvětluje basák svůj nový vzhled - a jeho přátelé z kapely Bill, Tom a Gustav odhalili svoje plány...
Bravo: Georgu, proč sis zkrátil vlasy?
Georg: Už jsem se dlouho procházel s myšlenkou si je zkrátit. Po čase se moje vlasy staly už moc dlouhými. Než jsem přišel domů, rychle jsem se pro to rozhodnul, těsně předtím než jsme skončili s evropským turné.
Bravo: Když mluvíme o Evropě - jste teď hodně v cizích zemích. Jak to jde?
Bill: Už cestujeme skrz Evropu asi rok. Musím říct, že je to opravdu vzrušující a vidíme hodně zajímavých věcí. Ale nemůžu si zvyknout na nějaké zvyky v cizích zemích! Ať je to vzrušující jakkoli, vždycky se rádi vracíme domů!
Bravo: Vaše anglické album je v obchodech i tady - jak na to němečtí fanoušci reagují?
Tom: Během autogramiády nám fanoušci říkali, že Room 483 je opravdu úžasné. Doufáme, že se to hodně lidem líbí. Myšlenka, že hrajeme znova staré písně, jsou to stále staré písně, ale v angličtině. Jedna fanynka nám napsala: "Děkuji, nyní už nemusím střídat Schrei a Zimmer 483! Room 483 má všechny nejlepší písně v jednom."
Bravo: Bude víc anglických videí?
Georg: Udělali jsme anglická videa pro: Schrei, Übers ende der Welt, Durch den Monsun a Spring nicht.
Tom: Opravdu bych chtěl mít klip pro Reden, ale jedině 18+ verzi! (směje se)
Georg (směje se): Já se toho zúčastním! - To bude zábava! Ale zatím není víc anglických videí plánovaných.
Bravo: Hodně fanoušků je smutných, že nebudou žádné open-airy tenhle rok po Německu...
Tom: Je nám to opravdu líto. Ale lidi by neměli zapomenout: Skončili jsme naše 483 turné před 4 týdny a hráli jsme 16 koncertů v Německu. Samozřejmě, že je nám to líto, protože nám němečtí fanoušci hodně chybí. Na druhou stranu jsme taky šťastní, že na nás nezapomínají, protože nám taky chybí.
Bravo: Nebojíte se, že se k vám fanoušci otočí zády, když jste tolik v cizích zemích?
Všichni: Ne, naši fanoušci by to nikdy neudělali.
Bravo: Zrušení vystoupení v RTL show "Let's Dance" vyvolalo ve fanoušcích obavy...
Georg: Věřte mi. Nikdy bychom nezrušili show jenom kvůli nátlaku nebo naší náladě. Nikdy jsme to neudělali a neuděláme - to je celý.
Bravo: Co bude na vašem příštím DVD?
Bill: Kompletní live show a hodně dokumentů! Jsme teď tak sledování, že na ty kamery až zapomínáme. Já osobně jsem velmi nervózní, protože ani jeden jsem zatím neviděl.
Tom: Chtěl jsem mít dvě holky v natáčecím týmu, protože to by potom teprve byla...
Bill (vyruší ho): ... yeah, yeah, my to víme! Nejdůležitější věcí pro nás bylo natočení koncertu v Oberhausenu! O tom přece je Live DVD.
Georg: Stále ještě teď na tom pracují. Když se natáčíte celý měsíc a potom ještě natočíte celý koncert, tak dá práci to celé sestříhat. Nechceme toho dát moc pryč, ale na konci tohohle léta by to mělo být hotové!
Bravo: Chcete něco vzkázat německým fanouškům?
Bill: Myslím, že nejsmutnější věcí je, když nikomu nechybíte nebo když už nikoho nezajímáte, protože nejste v TV. My si na druhou stranu na vás hodně lidi myslíme a hodně taky přemýšlíme nad tím, co vám můžeme dát na oplátku!
přeložila Evelyn pro http://kaulitz-twins-4ever.blog.cz
<![CDATA[//><!]]>

Georgi v Geneve

27. července 2008 v 9:17 | kiMi |  Georg - photo
Photobucket Photobucket Photobucket Photobucket
Tá tretia fotka je najlepšia, keď si ju zväčšíte. :D Sme radi, že náš Hagenko je takýto spevák ;D:D

Gustík v Geneve

26. července 2008 v 21:17 | kiMi |  Gustav - photo
Photobucket Photobucket
Zlaté fotky :)):-*

15 otázok na Gustava

26. července 2008 v 10:20 | kiMi |  Interviews
Co rád děláš, co není spojené s Tokio Hotel?
Gustav: Právě teď máme dost věcí na práci, takže nemám moc času jezdit na svém kole. Předtím sem trávil všechen svůj volný čas na kolech. Ale když jsem doma, tak si vyjedu.
Gustave, teď upřímně: Koho shledáváš nejroztomilejším z ostatních tří Tokiáků?
Gustav: Na tohle opravdu nemůžu odpovědět, ptát se kluka na to, jak vypadá jiný kluk - z toho by nevyšlo nic dobrého. Nechám tuhle otázku zodpovědět nějakou holkou. Ale abych byl upřímný, všichni vypadají dobře, nebo ne?
Dostáváš tisíce dopisů, e-mailů...co udělal nějaký fanoušek, co se tě opravdu dotklo?
Gustav: Nemůžu vybrat jednu věc. Vždycky na mě velmi zapůsobí, když dostanu svoji kresbu a pak si pomyslím: "Wow...který megatalent tohle nakreslil". Ale opravdu na mě zapůsobí, co jsou ochotni nám fanoušci dát. Ať jsou Vánoce, Velikonoce nebo narozeniny, tak tu vždycky jsou. Neuvěřitelné!
Jsi pověrčivý? Věříš v horoskopy? Věříš v život po smrti? Věříš v Boha?
Gustav: Jsem protestant a jsem pokřtěny. Vždycky na Vánoce chodím s rodinou do kostela. To byli a vždycky jsou dobré časy.
Rozhodnutí: Blond nebo hnědovláska, krocan nebo prase, nohy nebo zadek, slunečnice nebo růže!
Gustav: Nemůžu říct nic přesně, ale dívka mi musí být prostě sympatická a nezáleží na barvě. Nohy a zadek k sobě musí pasovat. Krocan nebo prase? Potom radši krocan. Ano a k těm květinám...slunečnice. Myslím, že růže patří spíš na hroby a neukazují žádný okamžik štěstí.
Jsi teď zamilovaný?
Gustav: Ne.
Co by bylo to nejhorší, co by ti někdy někdo odcizil?
Gustav: Kdyby to někdo udělal u rodiny, bylo by to nejhorší. Rodina je pro mě důležitá a bez její podpory by nic z toho všeho nebylo možné. A co se týče věcí, byl bych opravdu bezmocný, kdyby mi někdo vzal telefon nebo MAC.
Brečel jsi někdy skrz něco, když jsi teď u TH? Jestli ano, tak proč?
Gustav: Ano, když jsem sledoval "Gladiátora" ve svém hotelovém pokoji, ten konec se mě opravdu dotknul.
Věříš, že fanoušci zapomenou na Tokio Hotel, až přestanou existovat? Nebo věříš, že budete hudební historií, jako Beatles?
Gustav: To je těžké říct. Nad tím jsem nepřemýšlel. Ale myslím, že si vždycky někdo bude pamatovat a řekne svým dětem: "Když jsem byla ve tvém věku, byla jsem na koncertě Tokio Hotel." To by bylo úžasné!
Surfuješ často na internetu?
Gustav: Ne, používám ho jenom na kontrolu e-mailů nebo abych si někdy objednal nějaké CD a abych zkontroloval, co se děje.
Jak často se díváš na váš fanklub? Co si myslíš o vaše fanklubu?
Gustav: Snažím se dívat často. Fanklub, a teď myslím, že můžu mluvit za nás za všechny, je pro nás důležitý. Shledávám to uznávaným, jak naši fanoušci drží při sobě a drží všechno aktivované.
Co je první věc, kterou uděláš, když například přijedeš z turné, nebo jde z interview, zpátky ke svým rodičům domů?
Gustav: Sednu si ve svém pokoji, užívám si klid a potom si udělám opáčko toho všeho, co se stalo. Někdy máme tolik interview, že musíme létat z bodu A do bodu B a potom ani nevím, kde jsem.
Na začátku prvního Schrei Tour, když Bill byl ve "vývinu" a jeho hlas zněl na každém koncertě jinak, tak si s ním někdy zpíval jako druhý hlas. Zajímá nás proč? Jsi z těch dalších ten lepší zpěvák, nebo jste losovali kdo bude zpívat?
Gustav: Nezvolil jsem si to nejkratší nebo nejdelší párátko. Jsem prostě ten nejlepší zpěvák po Billovi!
Co je pro tebe největší tabu na světě?
Gustav: Něco, co by zničilo moji rodinu. A nikdy bych neběžel nahý přes Broadway!
Co bys dělal, kdybys byl na jeden den dívkou?
Gustav: Oh, nalakoval bych si nehty a sváděl kluky? NE DÍKY! Kdybych nosil mini, nevěděl bych ani jak si mám správně sednout. Sedět s roztaženýma nohama na gauči, by asi nebyl nejlepší nápad...ale byla by to psina!
• přeložila Evelyn pro http://kaulitz-twins-4ever.blog.cz

Tokio Hotel - Na ostrov! Avšak kto urobí oheň a kto uvarí??

25. července 2008 v 20:19 | NikA |  Interviews
Pred 377 dňami vydali Tokio Hotel prvú malou gramoplatňu "Durch den Monsun". Medzitým sa stali Bill (16), Tom (16), Gustav (17) a Georg (19) najúspešnejšou súčasnou skupinou Nemecka - od piatku je už ich štvrtý singel na štarte. Bild zatiahol štyroch chalanov na Sylt k exkluzívnemu photoshootingu a pohovoril si s nimi vo vlnách.
Ako by si si predstavoval život na opustenom juhomorskom ostrove?
Georg: Ja si dokážem predstaviť život v Robinsonovej chate.
Tom: Bez prúdu a tak?
Georg: Hmmm, pravda. Potreboval by som telku.
Koho by ste si vzali so sebou na opustený ostrov?
Georg: Počítajú sa dvojčatá ako jeden?
Tom: Keby som si mal vybrať medzi osobou a niečím materiálnym, tak si vezmem so sebou nejakú milú osobu - tá ma pobaví viac než nejaký televízor.
Bill: Ja by som si zaiste so sebou vzal svojho brácha!
Tom: Ja tiež!
Vzali by ste si so sebou celú kapelu?
Gustav: Keby som vedel, že sa vrátim tak radšej nie.
Aj tak, keby ste vy štyria stroskotali na ostrove, kto by si vzal akú prácu na starosť?
Georg: O oheň by sa staral prirodzene Gustav, ja by som bol....
Tom:(chytá ho za slovo) Ja by som bol.....
Zastavte! Prečo má práve Gustav robiť oheň?
Gustav: Pretože ja som ten typ, ktorý môže všetko.
Georg: Gustav má tiež u seba malý vreckový nôž.
Tom: Gustav je taký malý Robinson Crusoe, je remeselne nadaný.
Gustav: To je výnimočne pravda!
Tom: .......A tiež jediný "Draußi" v skupine. My ostatní nemáme nijako zvlášť radi prírodu.
Gustav: A Tom by mohol obsluhovať maják.
Tom: Ja nepotrebujem žiadny maják - ja som slnečná náhrada.
Gustav: Tom sa tam jednoducho postaví a my budeme opálení!
Bill: Ja nie som dobrý pre nič, nie som vôbec remeselne nadaný.
Gustav: Bill by mohol možno tak vždy natrhať trochu kvetov.
Na ostrove by nebol žiadny McDonald...
Bill: Snáď by som mohol variť ja....
Gustav: Ty a variť? O bože!
Georg: Teda pre všetky prípady by som mohol ja a Gustav stavať čln s plachtami....
Gustav: Z pohonných materiálov.......
Georg: Gustav by bol lovec a my traja zberači. Vytvorili by sme plán a Gustav by ho vykonával.
A skúsený horolezec Gustav by mohol tiež hrať špeha....!
Gustav: To je dobrý nápad, ale kvôli mojej krátkozrakosti nevidím do diaľky. Musel by som si teda na ostrov vziať okuliare.
Bill: Ja by som sa nechal ostatnými obsluhovať. Ako je to v každodennom živote - tiež mi niekto iný nosí kufre.
Ty si nejaká malá hviezda Bill?
Georg: Hviezda by som nepovedal ale slovo egoistický k nemu celkom pasuje.
Bill: Áno ja som veľmi egoistický asi posledných šesť rokov. Chalani museli vždy na javisku stavať nástroje, som nikdy nevedel, ako sa človek namáha.
Georg: Ty utekáš len so svojou mikrofónovou taškou.....
Bill: Ja som im nikdy nepomohol na to som veľmi lenivý. Myslím, že moje miesto v kapele sa asi nezmení a som za to rád že nebudem musieť nič robiť.
Zatiaľ čom ostatní stavali nástroje, tebe lakovali nechty a robili styling....
Bill: Nie, to už bolo všetko hotové. Je som si potom popíjal rum.
V septembri sú troje narodeniny. Bill a Tom budú mať 17 a Gustav 18. Ako to oslávite?
Bill: Tom a ja naše narodeniny nebudeme sláviť nijak zvlášť.
Tom: Ale 17 nie je také zvláštne. 16 je skvelé a 18 tiež.
Bill: 17 je tak poloprázdna, nedeje sa nič zvláštne.
Tom: V šestnástich dostaneš občianský preukaz a v osemnástich môžeš riadiť auto.
Vodičský preukaz si predsa môžeš urobiť už v 17...?
Tom: Áno, ale potom môžeš riadiť len s doprovodom rodičov.
Georg: A naviac len v určitých územiach. Od Saska je to napríklad zakázané.
Bill: Tom a ja chceme čoskoro začať s vodičákom, aby sme sa mohli presne na deň našich 18 prejsť.
Tom: Ale žiadne skvelé auto, potom to nebude také zlé keď vrazím do stromu.
A ako osláviš ty svoju plnoletosť Gustav?
Gustav: Ja čoskoro začnem s jazdami, ale nebudem 18 nijako preceňovať. Predsa ste len o rok starší.....

Ano, ano...šedá teplákova súprava :D

25. července 2008 v 13:11 | kiMi |  G&G - photo
Nice, nice, nice...asi si idem kúpiť šedú teplákovú súpravu :D:D

Georg: "Ještě jsem doopravdy nebyl zamilovaný!"

24. července 2008 v 20:00 | kiMi |  Interviews
Georg velmi osobně: V Bravu basista Tokio Hotel ukazuje svoji jemnou stránku...
Je tichý v pozadí! Ten, který si udržuje rozum. Georg, basista z Tokio Hotel (31.03. mu bude 20), není jenom nejstarším členem, podle hlediska fanoušků je taky nejvíc cool. Ale je opravdu tak pasivní jak vypadá? Bravo to chtělo vědět a promluvilo s ním na telefonu během tajného živého zkoušení kapely, kde se společně s Billem (17), Tomem (17) a Gustavem (18) připravuje na německé turné...
Bravo: Jsi nejstarší člen z Tokio Hotel. Jsi taky nejchytřejší?
Georg: Vlastně ten nejchytřejší je Gustav. Ale jsem tomu blízko. Ale taky se dostávám do pěkných nepříjemností.
Bravo: Sleduješ ostatní?
Georg: Ne, absolutně ne. Není mým zájmem být otcem v kapele a říkat jim, co dělat. Nikdy bych neřekl: Nedělej to. Musí se učit z vlastních chyb.
Bravo: Nejsou ostatní víc dětinští?
Georg: Ne! Už se známe sedm let a jsme totálně jako ten druhý. Ostatní jsou více vyspělí, já jsem zůstal dětinským (směje se). Myslím, že jsme se setkali uprostřed.
Bravo: Vypadáš velmi cool - jak by ses popsal?
Georg: Jsem prostě opravdu cool chlápek (směje se)! Ne vážně: Vlastně jsem velmi stydlivý. Ale taky mám rád párty a zábavu a samozřejmě muzika je pro mě nejvíce důležitá.
Bravo: Během photoshootingu se obvykle nesměješ - jsi vůbec šťastný?
Georg: Jsem, ale nemůžu se smát, protože nemůžu. Usmívám se nebo směju jenom když je něco legrační.
Bravo: Co tě nutí se smát?
Georg: Opravdu nemám rád komediální show nebo takový druh komedie. Většinou se směju sobě, jsem prostě velmi nemotorná osoba. Prostě procházím věcmi už od doby, co jsem se narodil. Tom, Bill a Gustav mají vždycky na mě něco, čemu se zasmějí.
Bravo: Co je tvá největší síla?
Georg: Že jsem velmi klidný. Vždycky zůstávám klidný a přemýšlím o věcech potichu. Další síla je pro mě: dochvilnost (k smrti se směje).
Bravo: To bylo ironické?
Georg: Rozhodně. Pracuji na tom a zpravuji to. Ale prostě nemůžu ráno vstát. Jsem jediný ze skupiny, kdo vstává na třetí zvonění, protože se prostě nevyhrabu z postele. Zamáčknu to řeknu "Jsem vzhůru", a potom znova usnu. Nevím proč. Normálně nemůžu snést když nejsou lidé dochvilní.
Bravo: Jaké to je pro tebe, když Bill a Tom jsou pořád vpředu?
Georg: Je to naprosto fajn tak jak to je. Každá kapela má frontmana a v našem případě je to Bill a on dělá absolutně fantastickou práci. Já jsem víc vzadu a užívám si to tam. Jsem rád, že máme tak dobré časy jako kapela.
Bravo: Se kterým členem kapely se můžeš nejvíc ztotožnit?
Georg: Hodně spolu všechno sdílíme. Není tu ani jeden z nich, kterému bych věřil v tajemství víc. Ostatní kluci jsou mí nejlepší přátelé a jsme si velmi blízcí.
Bravo: Máš stále život kromě Tokio Hotel?
Georg: Rozhodně, je to pro mě velmi důležité mít přátele, které nemají co dočinění s kapelou. Když se od toho všeho dostanu, když mám pauzu, tak stále mám své staré přátele v Magdeburgu, které kontaktuji velmi často a trávím s nimi čas. Jsou pro mě velmi důležití.
Bravo: Co bys dělal teď kdyby nebylo Tokio Hotel?
Georg: Po maturitě bych zkusil další studium. Vždycky jsem chtěl být zubařem, ale už si to neumím ani představit. Co mě teď opravdu fascinuje je fyziologie. To je opravdu zajímavé.
Bravo: Co je pro tebe v životě důležité?
Georg: Nejdříve má rodina, potom kapela a potom přátelé. Zvířata jsou taky velmi důležití. Mám psa a kočku, a protože jsem jako dítě, jsou pro mě taky rodina.
Bravo: Jsi romantický?
Georg: Když mám nějakou holku opravdu rád, tak jsem romantický. Mám rád večeře při svíčkách a rád zapaluji svíčky. Vždycky ji překvapím a užívám chvíle.
Bravo: Kdy naposled jsi byl zamilovaný?
Georg: To už je dávno. Když nad tím přemýšlím. Nikdy jsem ani doopravdy nebyl zamilovaný. Jestli to opravdu měla být láska, tak bychom stále byli spolu. Jsem ale totálně vykolejený, když mám rád holku.
Bravo: Chceš přítelkyni?
Georg: Umím si představit, že by to bylo těžké. Ale myslím si, že když pravá láska přijde, bude to fungovat. Nehledám ji, když nikoho nehledáte, najdete ho brzo...
Bravo: Jaký typ holek máš rád?
Georg: Nemám určený typ. Měla by být otevřená a milá osoba, někdo s kým si můžete užít zábavu.
Bravo: Jaké je tvoje největší přání do budoucnosti?
Georg: Jsme zaneprázdněni na naše turné. Přeji si, aby všechno šlo během show v pořádku, nikdo neonemocněl a že si můžeme užít s našimi fanoušky opravdu cool show.
přeložila Evelyn pro http://kaulitz-twins-4ever.blog.cz

Z letiska

24. července 2008 v 8:15 | kiMi |  G&G - photo

Laughing with Tokio Hotel

23. července 2008 v 16:25 | kiMi |  Funny
+ Billov smiech z jednej epizódy ;D:D

Tourproben (483 tour)

23. července 2008 v 12:00 | kiMi |  Interviews
Tom: Takže...
Bill: Takže můžeme začít.
Tom: Takže můžeme začít.
Bill: Myslím, že můžeme začít....teď.
Bill: To je pro mě tak úžasné..Jsem tak nadšený...
Tom a Bill: Jsem tak nervózní dnes v noci
Bill: Oh, co je to tady? Podívej, medvídek! Tome, zapomněl sis tady medvídka! Proto jsi nemohl tak dobře spát minulou noc. Tome, tvůj medvídek!
Tom: Ano, okay, můj medvídek, polož ho zpátky
Bill: Tvůj mazlíček.
Tom: Hrajeme...
Bill (zpívá): Say what, say what, say what....ahhh, moje srdce taje, ahhhh. Přestaň. Radši sleduj, ať hraješ další píseň slušně.
***
Bill: Do prd***!
Tom: No, ty...
Bill: Já jsem...
Tom: Co se stalo?
Bill: Zapomněl jsem zazpívat jeden řádek.
Tom: Myslel jsem, že ho dáš později.
Bill: Ne, zpíval jsem jinou řádku a vy jste k tomu hráli jinak...do prd***!
Gustav: VY IDIOTI!!!
Tom: Vidíš, kapela vždycky dává na tebe. Musíš dávat pozor.
Bill: Yeah...ne...víš, pokračoval jsem ve zpívání protože jste nehráli normálně.
Tom: Blbost! Vždycky s tebou hrajeme individuálně. A tys to nepochopil.
Bill: Počkej, vložím sem ten texty, pak nemusím otáčet stránku pokaždé.
Tom: Bylo by lepší kdyby ses je už konečně naučil od srdce.
Bill: Znám texty...technicky.
Tom: Můj bože...
Bill se šíleně směje - ano je to Billův smích!
Tom: To myslím, to se děje...
Bill: Oh, tohle teď budu poslouchat celý rok...Zpěvák udělal jednu chybu. Tys taky hrál špatně noty Tome...ano hrál.
Tom: Co? Kde?
Bill: Yeah yeah. Se** na vás, poprvé jsem zazpíval něco špatně.
Gustav: To proto, že poprvé si něco zpíval sám, ty blbečku.
Bill: Začněme!
Tom: Nic neslyším. Ten chlápek vždycky zmáčknul to tlačítko.
Georg: Můžeme to udělat?
Tom: Co? Skončili jsme!
přeložila Evelyn pro http://kaulitz-twins-4ever.blog.cz

Best of Tokio Hotel

22. července 2008 v 21:00 | kiMi |  Funny

Gustav: "Jsem opravdu stydlivý!"

22. července 2008 v 14:25 | kiMi |  Interviews

V interview s Tokio Hotel se bubeník Gustav držel většinu času vzadu. To proto o tomhle 18-letým klukovi nevíme moc. Bravo to pro vás mění. Zeptali jsme se ho na naprosto všechno kolem "483" turné (začíná 3.dubna v Praze)...

Bravo: Jak se máš a co děláš?
Gustav: Jde to super! Jenom mám na rukou puchýře. Cvičíme prostě tak pilně na turné. Ale hodně se těším až budu znova na cestě. Bude to tak cool!
Bravo: Buď upřímný - jaký jsi typ?
Gustav: Radši o sobě nedělám rozsudky. Ostatní to zvládnou líp.
Bravo: Změnila tě všechna ta sláva?
Gustav: Moji rodiče už mě dlouhou dobu znají (směje se) - říkají, že jsem se nezměnil ani trochu.
Bravo: Je pro tebe důležitý zůstat k sobě pravdivý?
Gustav: Ano. Je pro mě velmi důležité zůstat sám sebou! Byla by to šílenost, kdybych chtěl na mém koncertě žluté kytky a kdyby tam byly červené, že bych celou show zrušil! Tomu nerozumím.
Bravo: Hvězdy vždycky mají někoho, kdo za ně všechno dělá. Máš to taky?
Gustav: Radši si dělám věci sám. Tak jsem i pod kontrolou (usmívá se)! Nikdo se kolem mě neplazí!
Bravo: Dokonce máš i hodně fanynek, které ti leží u nohách. Jak se s tím smiřuješ?
Gustav: Jsem s našimi fanoušky velmi spokojený! Ale jít s jednou a potom druhou není moje věc. To jsem nikdy neudělal.
Bravo: Bill se už dva roky nepolíbil, kdy to bylo naposled u tebe?
Gustav (přemýšlí): Boah, to už opravdu nevím!
Bravo: V srpnu 2005 jsi měl na krátkou dobu přítelkyni...
Gustav: Ano! Pravděpodobně někdy v té době. Jsem taky velmi zvědavý jestli líbám dobře? Nemám ponětí. Musíte to cvičit (směje se)!
Bravo: Flirtuješ?
Gustav: Na jednu stranu jsem velmi stydlivý, ale na druhou stranu byl velmi rád měl zase přítelkyni. Ale v tuhle chvíli je muzika nejdůležitější. Je to prostě číslo jedna. Ale když potkám tu správnou osobu, tak pro ni v mém srdci bude taky místo!
Bravo: Oproti ostatním členům skupiny, ty jsi při interview opravdu tichý...
Gustav: Jsem rád v pozadí. Je to moje věc. Ale když mám na něco názor, tak to řeknu.
Bravo: Co tě dělá rozdílným oproti ostatním klukům z Tokio Hotel?
Gustav: Všichni ostatní mají dlouhé vlasy. Během loňského turné byly ty moje taky delší. Ale bylo to pro mě hodně práce. Kromě toho, po nějaké době se už ani pořádně nevešly pod čepici (směje se)! Co dalšího nás odlišuje? Ostatní jsou větší a spí dýl než já.
Bravo: Kdy ráno vstáváš?
Gustav: Stane se, že jsem vzhůru už v půl sedmé ráno. Řeknu si, že půjdu spát znova. Když zůstanu ale v posteli do půl desáté, tak jsem na sebe naštvaný. Zničil jsem si den spaním. Ostatní na druhou stranu rádi spí do pozdního odpoledne!
Bravo: Co nesneseš?
Gustav: Když si mě někdo všímá. A nesnáším smrt a to mi ještě ani není 63 let (směje se)!
Bravo: A co máš rád?
Gustav: Mám rád první chvíle na našich koncertech, během těch pár sekund zjistíte kolik energie ty řady mají!
přeložila Evelyn pro http://kaulitz-twins-4ever.blog.cz

Dve fotomontáže

21. července 2008 v 16:56 | kiMi |  G&G - photo
Sú veľké, tak click na CČ :))